SmetaNOVÝ Sál

SmetaNOVÝ sál

novou hlavní scénu Smetanovy Litomyšle v nádvoří zámku UNESCO otevíráme na letošním 67. ročníku

SmetaNOVÝ sál

novou hlavní scénu Smetanovy Litomyšle v nádvoří zámku UNESCO otevíráme na letošním 67. ročníku

Děkujeme za podporu!

Firemní a soukromí dárci

platinoví dárci

Česká spořitelna
MACH DRŮBEŽ
ENERGO-PRO

zlatí dárci

Veronika a Libor Winklerovi
Skupina ČEZ

stříbrní dárci

FAMILY ACE investiční společnost
MICRONIX GROUP
Mirka a Martin Kubíkovi
Mikola Tivodar

bronzoví dárci

Nadační fond Soni Červené
DOMOPLAN SICAV
Richard Morávek
umdasch Story Design

smetanoví dárci

Brazzale Moravia
LUX – PTZ
Milan Vičar
OLBENA
PRAGORENT investiční fond
Rieter CZ
SPEA Olomouc
bragen
SIKO KOUPELNY
KLP Management
AQ audio studio

za podpory

Město Litomyšl
Pardubický kraj
Ministerstvo kultury České republiky

zhotovitelé

EXCON
GRADIOR TECH
Chládek a Tintěra Pardubice
Drivecontrol
Tangensis
LightNeq
Národní divadlo moravskoslezské
Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář

… dárci stále přibývají

Adoptivní rodiče

Accord Group Ceska, s.r.o.
Jan Aulík
Milan Báča
Eva Báčová
Hanka a Jiří Balaštíkovi
Jiří Bárta
Tomáš Bárta
Gabriela Beckerová
Radomír Běhal
Milan Behro
Vendulka Benešová
Sandra Bergmannová
Jaroslava Bízová
Lucie Kašková a Vítězslava Blažková
Klára Matoušková a Robert Blíženec
Bohemian Heritage Fund
Dagmar Bortolottiová
Blanka a Daniel Brýdlovi
Patricie Budínská
Erika a Jaroslav Bukáčkovi
Klára Bumbálková
Milan Bureš
Daniela a Libor Burianovi
Milada a Jaroslav Caldovi
Iveta Cupalová
Barbora a Jitka Čermákovy
Jiří Černý
Dagmar Čevelová
Petra a David Dezortovi
Milada Dostálová
Barbora Dostálová
Pavla Doubková
Doubravovi
Oldřich Drápela
Martina Drbalová
Šárka a Lukáš Duškovi
Vendula a Radek Dvořáčkovi
Karel Dvořák
Dybovi
Jan Edlman
Katarína Fišerová
Alena a Martin Formánkovi
Romana a Michal Fořtovi
Miroslav Gajda
Galerie Zdeněk Sklenář
Martin Gallus
Jarmila Gergeľčíková
Gerthnerovi
Alena Goršanová
Petr Gross
Zuzana a Stanislav Hájkovi
Šimon Hamerský
Bohumil Hána
Věra Hanáková
Iva Havlová
Jakub Jan Heřmanský
Jana Hlaváčková
Rodan Hojgr
Holáskovi
Martina a Radek Holcmanovi
Jan Horák
Pavel Horák
Hot Strawberries
Iva Hovadová
Filip Hradec
Miluše Hrazdílková
René Hrdlička
Drahomíra Hrňová
Karin Hrunková
Zdeňka a Jiří Hruškovi
Ludvík H, Praha
Libuše a Petr Hutlovi
Ivana Hynková
Vlasta a Petr Chytrých
Zdenka Jílková a Jan Bican
Zdeňka Janečková
Tadeáš Janiczek
Jana Janíková
Kevin Jason
Aleš Jelínek
David Jiříček
Aleš a Kateřina Kalouskovi
Monika Kaněrová
Radomil Kašpar
Robert Kilb
Kintrovi
Dana Klusáková
Aleš Kočí
Miroslav Kochánek
Alenka Koissová
Petr Konvalinka
Jindřich Volf Konference Dopravní infrastruktura
Markéta Koryčánková
Bohuslav Kouba
Jan Koukol
Anna Kovářová
Eva Kratošková
Jiří Kroupa
Markéta Křečanová
Andrea, Sofie, Tereza a Honza Kubíkovi
Gabriela a Marek Kučerovi
Martina Liberská
Luděk Linduška
Jana a Miroslav Lipavští
Jana a Václav Lněničkovi
Drahomíra Lorencová
Věra Losenická Kmínková
Jaroslav Losenický
David Manych
Ivana Marečková
Vladislava Martínková
Kino MAT
Eva a František Menšíkovi
rodina Merglova
Jan Měrka
Jan a Kateřina Michálkovi
Ivan Michnevič
Marcela Mohelská
Petr Mordaninec
Tomáš Mrkvička
Soňa Musilová
Nadační fond Březina
Matěj Nárožný
Marie Němcová
Jan Neudert
Veronika Niederlová
Jiří Novák
Radoslava Nováková
Ilka a Lukáš Novákovi
Káťa a Tonda Novotní
Petr Jarema a Martin Orgoník
Jana Packová
Jitka Pantůčková
Jan Pataki
Alena Pátková
Karel a Eliška Pávkovi s dětmi
Iva a Dušan Pelcovi
Eva Pelikánová
Vladimír Peringer
Petr Podhrázský
Tomáš Pojar
Štěpánka a Miroslav Polachovi
Jaroslava Pírková a Petr Praus
Jiří Prokop
Jaroslava Rambousková
Dominik Regner
Jana Regnerová
Zbyněk Ruda
Zina Samková
Jana a Josef Sedláčkovi
Vítězslav Sekanina
Eva a Roman Shíbalovi
Filip Sirotek
Marie a Jiří Smetanovi
Zuzana a Michal Smetanovi
Jana Smičková
Hana Smičková Látalová
Specialis s.r.o., advokátní kancelář
Andrea a Ilja Spurní
Sylvie Staňková
Ivana Stará
Jakub Starý
Jitka Stejskalová
Miroslava Stejskalová Lancová
Pavel Stránský
Stanislav Strouhal
Frenky Střasák
Barbora Střasáková
Vojtěch Stříteský
Liana Svobodová
Petra Sychrová
Katalin Szável
Irena Smolová a Zdeněk Szczyrba
Vladimír Šauer
Renata Šauerová
Kateřina Šebestová
Robert Šedivec
Michal Šimek
Zdeněk Šmahel
Libor Šmejda
Marta a Rudolf Šrámkovi
Richard Štulík
rodina Tichých
Eva Tilšerová
Václav Tobořík
Dagmar a Petr Tomáškovi
Helena a Josef Tuhých
Učiteléučitelům.cz
Jan Ullrich
Alena Veselovská
Lubomír Vítek
Dagmar Vobecká
Anežka Voldřichová
Voštovi
Jindřiška Vránová
Jaroslav Vrána
Hana Vrbecká
Štěpán Výborný
Václav Vyskočil
Jitka a Marek Zemanovi
Lenka Zemková
Martin Zikmund
Magdalena Zikmundová
Kateřina Zikmundová
Štěpánka Zrcková
Vladimír Žák
Žaneta a Ondřej

a další, kteří si nepřejí být jmenováni

Na cestě mezi přední evropské festivaly uskutečňuje Smetanova Litomyšl první zásadní krok: mění nádvoří litomyšlského zámku v nový koncertní sál.

více o vizi festivalu ...

Naším snem je vzkřísit a naplnit vizi z roku 1946 a do roku 2035 vybudovat z Národního festivalu Smetanova Litomyšl špičkový festival evropské umělecké úrovně, jenž každoročně představí nejlepší produkce z Česka a zároveň otevře svá pódia předním evropským orchestrům a operním produkcím.

Doslova nadšeným zdrojem motivace posouvat festival stále vpřed je 50 000 diváků a posluchačů – milovníků hudby, umění a opery, kteří se do Litomyšle každoročně rádi vracejí, aby se setkali se třemi tisícovkami hudebníků, výtvarníků a pěvců. Díky nim a pro ně se Smetanova Litomyšl nadechuje k dalšímu zásadnímu kroku. Kroku do Evropy.

Na společné cestě k dosažení vize Smetanovy Litomyšle jako jednoho z předních festivalů Evropy se opíráme o tyto zásadní hodnoty:

• Respekt k zámeckému návrší, městu Litomyšl a jeho obyvatelům

Litomyšl a její zámecké návrší, coby součást světového dědictví UNESCO, bude pro festival vždy opravdovým domovem, nejen krásnou kulisou. Festival bude lákat více zahraničních produkcí a diváků, bude však také nadále dělat radost místním lidem a domácím milovníkům opery, hudby a umění.

• Služba umění, hudbě a odkazu Bedřicha Smetany

Festival zůstane místem, kde mladí umělci učiní své první krůčky budoucích hvězdných kariér, a zároveň nabídne to nejlepší z domácí i evropské operní produkce. Ambicí festivalu je připravovat i vlastní operní projekty, zejména opery českých skladatelů. Ve své programové skladbě bude festival usilovat o špičkovou hudební interpretaci a zvláštní péči bude věnovat české hudbě v nejrůznějších odstínech a samozřejmě hudbě Bedřicha Smetany.

• Otevírání nového při respektování tradice

Známe své kořeny a máme je na paměti. Zároveň jsme připraveni otevírat festival novým uměleckým formátům. Festival je nově letní scénou České filharmonie. Toto festivalové partnerství přináší nejen novou uměleckou kvalitu, ale je i návratem ke kořenům Smetanovy Litomyšle

Bývalé jeviště dosloužilo. Nové nese příležitost vlastních operních projektů, to nejmodernější technické zázemí a především: už pouhým stanutím v zámecké bráně vezme divákovi dech.

další informace o architektonickém řešení ...

Samonosná konstrukce SmetaNOVÉHO sálu nezasahuje do památkově chráněného objektu zámku, jeviště i hlediště jsou kvalitně zastřešené, takže do nich neprší a nefouká, ze všech míst je lépe vidět a slyšet. Navržené řešení je architektonicky dokonale sladěné s prostorem II. zámeckého nádvoří.

Příběh stavby
SmetaNOVÉHO sálu

Všichni, kdo byli u toho, svorně říkají, že takové odhodlání a entuziasmus dlouho (nebo možná nikdy) nezažili: na druhém nádvoří litomyšlského zámku vyrostl v rekordním čase unikátní SmetaNOVÝ sál. Moderní divadelní a koncertní prostor z dílny architekta Josefa Pleskota a scénografa Davida Baziky. Festival Smetanova Litomyšl díky němu vstupuje do úplně nové éry. Přečtěte si příběh, který v Česku takřka nemá obdoby.

Vztah si začali budovat hned zkraje devadesátých let: Josef Pleskot, dnes pravděpodobně nejuznávanější český architekt, a Litomyšl, desetitisícové město na východě Čech, skoro až na historické hranici s Moravou.

Mohl za to tenkrát Miroslav Brýdl, prozíravý litomyšlský starosta, který v roce 1992 vypsal architektonickou soutěž na přestavbu dvou domů na hlavním (Smetanově) náměstí. A místo aby jen čekal, kdo se ozve, sám obvolal několik špičkových architektů, zda by se soutěže nechtěli zúčastnit. „Což byla na tu dobu vlastně velmi pokroková věc,“ vzpomíná Josef Pleskot.
A tak se sebral a přijel a okamžitě si oblíbil jak Litomyšl samotnou, tak i jejího starostu: „Bylo jasné, že je velmi chytrý, má rád architekturu a úplně nejvíc že má rád své město,“ říká.

Pleskotův návrh tenkrát v soutěži zvítězil – a i když nakonec zůstal jen na papíře, ti dva, architekt a město, už si zůstali, Pleskot později v Litomyšli realizoval řadu jiných projektů.

Až nadešel červen roku 2024 – a v místním zámeckém pivovaru (mimochodem, hádejte, kdo jej renovoval) zazněl jeden velmi ambiciózní slib.

Však my to stihneme

Nejdřív trocha kontextu. Loňský rok byl už druhým v pořadí, kdy se festival Smetanova Litomyšl nekonal na svém tradičním místě, tedy na druhém zámeckém nádvoří. Přestěhoval se do (k těm účelům speciálně upravené) sportovní haly. Na zámku, krásném renesančním sídle z druhé poloviny 16. století, totiž probíhala rozsáhlá rekonstrukce.

Nicméně že by se hudba na zámek neměla vrátit, si nikdo nepřipouštěl. Vždyť festival a druhé nádvoří jsou až neoddělitelně spjaté, renesanční architektura se večer co večer stává součástí koncertů – to potvrdí všichni, kdo mají s festivalem cokoliv společného, od vedení přes interprety až po fanoušky.
Jako první možný termín návratu na zámek byl stanoven rok 2025. Ovšem s jednou velikou podmínkou, která vzešla z Národního památkového ústavu: na nádvoří se už nebude stavět původní zastřešení z devadesátých let, které, ačkoliv dobře plnilo svůj účel a chránilo interprety i publikum před nepřízní počasí, bylo z pohledu památkové péče nevyhovující.

„To zastřešení odpovídalo technickým možnostem doby, v níž vzniklo, tedy 90. letům. Památkáři ho tenkrát povolili, ale trpěli ho jen se skřípěním zubů. Což plně chápu, ono opravdu nevyhovovalo, bylo moc nízké, ucpávalo prostor nádvoří a zakrývalo okolní renesanční architekturu, která je skutečně velmi krásná. Další výhrada památkářů spočívala i v tom, že se konstrukce vždycky stavěla moc dlouho, zhruba měsíc,“ vypočítává Josef Pleskot a připomíná, že zámek v Litomyšli je jednou z českých památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO.

Čímž se dostáváme k onomu ambicióznímu slibu učiněnému v červnu roku 2024 v zámeckém pivovaru: Pleskot a spolu s ním nový ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek před asi padesáti pozvanými hosty prohlásili, že nad nádvořím vznikne zastřešení nové. Lehké, moderní, rychleji sestavitelné a plně vyhovující podmínkám památkové péče. Včetně té, že se jeho konstrukce nesmí dotýkat stěn zámku (pravda, nedotýkalo se jich ani staré zastřešení). Nová konstrukce bude mnohem vyšší než ta předešlá, sahat bude až nad hlavní římsu, respektive střechu zámku, ukazoval Josef Pleskot hostům na připravených nákresech.

A pozor, to celé právě už pro ročník 2025.

Ne jenom střecha. Celý sál!

Možná si tehdy někdo z přítomných pomyslel, že ti dva, Medek i Pleskot, dočista zešíleli. Vždyť na všechno – od zadání soutěže přes nutný archeologický průzkum na nádvoří až po samotnou konstrukci zastřešení – bylo zoufale málo času, ani ne rok. Jenže odhodlání je někdy, zdá se, opravdu mnohem silnější než překážky.

Navíc nutno zdůraznit, že Medek s Pleskotem nezačínali úplně na zelené louce. Ba naopak, novým zastřešením se architekt zabýval už někdy v roce 2008. „A už tehdy jsme také s inženýry a statiky dospěli k závěru, že by se to dalo postavit za mnohem méně než měsíc,“ vysvětluje.

Jenže i tento jeho projekt nakonec putoval do šuplíku.
Zlom nastal na podzim 2023, kdy do funkce ředitele festivalu nastoupil už zmíněný Michal Medek, jinak také obchodní ředitel České filharmonie a mimo jiné i dlouholetý člen pěveckého souboru Schola Gregoriana Pragensis.
Medka na starý Pleskotův návrh upozornil jeho předchůdce Jan Pikna. Nový ředitel vytočil architektovo číslo… A věci se daly do pohybu. „Michal Medek se zkrátka rozhodl, že chce být tím ředitelem, který vynese střechu do výšky,“ říká Josef Pleskot. Sám měl z vývoje událostí radost – samozřejmě, vždyť je to přeci úžasný pocit, když někdo z ničeho nic vdechne život projektu, o němž jste si mysleli, že je dávno pasé. Nicméně s radostí přišla i starost: „Právě kvůli tomu času. Vždyť my jsme v červnu 2024 slíbili, že v červnu 2025 už to bude stát!“

A to ještě není všechno. Do projektu následně vstoupil další tvůrčí duch – David Bazika, architekt a zkušený scénograf, od loňského podzimu člen vedení festivalu. Ten přišel s dosti převratnou myšlenkou, že by celá věc mohla být ještě odvážnější. Divadelnější. Vznikne nejen nové zastřešení, navrhl, ale také nové pódium se zapuštěným orchestřištěm a moderní jevištní technikou. Josef Pleskot také vymyslel nové hlediště, méně nakloněné, ale se sedačkami natočenými k ose jeviště, a hlavně s prostřední uličkou, která doposud chyběla. No zkrátka, ambice už nebyla jen postavit novou zastřešující konstrukci, ale vlastně celý nový sál.
SmetaNOVÝ.

více...

Přesvítit to šero

Což dávalo stoprocentní smysl, minimálně pokud se má ze Smetanovy Litomyšle v nadcházejících letech opravdu stát špičkový evropský festival – což je vize, za níž svorně jde celé vedení.

Ale popořadě. David Bazika připomíná, že část programu festivalu je vždy koncertní a část operní (například vloni v Litomyšli zazněly všechny Smetanovy dokončené opery, těch osm kousků, jejichž seznam se vyučuje už na základních školách).

Jenže opeře, respektive divadlu jako takovému, nebyla předchozí scéna na druhém zámeckém nádvoří příliš nakloněna. „Chyběla jevištní technika a soubory, které do Litomyšle přijížděly, musely své inscenace kvůli všemožným limitům hodně upravovat. A přivážet svou vlastní techniku, což bylo samozřejmě obrovsky náročné a zdlouhavé,“ říká Bazika s tím, že na letním festivalu se v podstatě hraje o každou minutu. „V létě jsou dlouhé dny, pozdě se stmívá. Některé koncerty nebo představení tak začínají třeba v devět večer, končí o půlnoci. Ale vy potom ještě musíte všechno zabalit a následně nachystat scénu na druhý den. Na což máte strašně krátkou dobu, protože kolem páté ranní už je zase světlo,“ vypočítává. „Takže když si potřebujete vyzkoušet svícení, musíte to stihnout právě do rozbřesku.“

Bazika vysvětluje, že jevištní technika se za poslední dekády strašně posunula. Což ví víc než dobře, sám je v branži mnoho let – z toho posledních šestnáct v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Tedy ve velkém divadelním domě se třemi scénami a čtyřmi soubory.

Vysvětluje, že zatímco když jako scénograf začínal, veškeré svícení se dělalo ručně, dnes už se vše ovládá od pultu a osvětlovač musí být trochu i „ajťák“. Což má však nespornou výhodu – a ta se týká i Litomyšle, kde bude od nynějška soustava moderních lamp: „Ansámbly, které k nám budou přijíždět, budou přesně vědět, co tu máme a kde to visí. Čili si budou moci světelné programy připravit dopředu, přivézt si je na ‚flešce‘ a na místě už jen ladit detaily,“ říká.
Vymyslet nový systém byla výzva, přiznává. „Zaprvé, kvůli rozměrům prostoru, nádvoří má 30 na 30 metrů, něco se tudíž svítí i z dvaceti, pětadvaceti metrů. Zadruhé, jsou tu specifika open air scény. V průběhu představení přecházíte z konce dne do tmy, což je nejtěžší okamžik. Musíte přesvítit šero, kdy oko už nevidí, ale lampa ještě úplně nestíhá.“

A zatřetí, architektura. David Bazika i Josef Pleskot se shodují, že jejich společným zájmem bylo, aby maximálně vynikla. „Což ale znamená, že si světlo nemůžete úplně pověsit, kam chcete,“ uzavírá Bazika. A tak jako Josef Pleskot spolupracoval na své části projektu s inženýry a statiky (jmenuje hlavně pány Vladimíra Janatu, Miloslava Lukeše a Petra Nehasila), Bazika zase angažoval Petra Kolmačku a Mikuláše Parmu, optiky a specialisty právě na osvětlení. „Moc si přeju, aby jejich jména nezapadla,“ říká. „Protože oni udělali všechny ty strašně složité výpočty.“

Nadšení

Je dost možné, že tento text čtete právě v prostorách nového, SmetaNOVÉHO, sálu. Čili už víte, že se to stihlo. Josef Pleskot i David Bazika říkají (nezávisle na sobě), že nadšení a odhodlání, jaké provázelo vznik sálu, nemá obdoby. „Nic takového jsem snad ještě nezažil,“ pochvaluje si architekt Pleskot.

Stavět se letos začalo už v dubnu, všechno se muselo vyzkoušet, otestovat. Napříště se ale celá konstrukce sálu má stihnout plus minus za deset dní. Josef Pleskot také sehnal lehké, výkonné motory, díky nimž bude možné vysunout střechu nad nádvořím během několika minut – a to dokonce i během představení či koncertu, tak tiché to celé má být. „Tady zase musím jmenovat pány inženýry Nose a Matouška, právě ti ty skvělé motory navrhli a naplánovali pohybové komponenty,“ říká. „A hrozně mi pomohli Jiří Vlach a Michaela Zucconi, architekti z AP Ateliéru,“ uzavírá.

Podtrženo a sečteno, v Litomyšli vzniklo něco unikátního, a to nejen v českém, ale evropském měřítku. Čímž se pro festival otevírá úplně nová éra. O tom jsou lidé kolem Smetanovy Litomyšle dokonale přesvědčeni.

Text připravila Adéla Dražanová

Litomyšl Smetanova

evropské centrum kultury a vzdělávání s úchvatným geniem loci

Festival Smetanova Litomyšl je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice, zároveň patří k největším pravidelným festivalům klasické hudby u nás.

Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO.